Aktuálna trestná judikatúra Najvyššieho súdu Českej republiky

Publikované: 24. 04. 2022, čítané: 1163 krát
JUDr. Peter Šamko
sudca Krajského súdu v Bratislave
 

 

Z ju­di­ká­tov schvá­le­ných na za­sad­nu­tí tres­tné­ho ko­lé­gia Naj­vyš­šie­ho sú­du ČR dňa 20.04.2022 som vy­bral tie, kto­ré by moh­li byť vy­uži­teľ­né aj v práv­nych pod­mien­kach SR. Za­ují­ma­vým je naj­mä roz­hod­nu­tie uve­de­né niž­šie pod bo­dom 4/, kto­ré sa za­obe­rá prob­le­ma­ti­kou to­tož­nos­ti skut­ku pri tres­tnom či­ne pod­vo­du a poš­ko­dzo­va­nia ve­ri­te­ľa, čo je prob­le­ma­ti­ka po­mer­ne spor­ná aj na úze­mí SR. Oh­ľad­ne tres­tné­ho či­nu poš­ko­dzo­va­nia ve­ri­te­ľa za­uj­me aj roz­hod­nu­tie uve­de­né niž­šie pod bo­dom 6/, kto­ré sa tý­ka špe­ci­fic­ké­ho poš­ko­dzo­va­cie­ho ko­na­nia spo­čí­va­jú­ce­ho vo vrá­te­ní da­ru. Na­po­kon, pou­ká­zať mož­no aj na roz­hod­nu­tie uve­de­né niž­šie pod bo­dom 1/, kto­ré sa tý­ka mož­nos­ti spá­chania tres­tné­ho či­nu poš­ko­dzo­va­nia cu­dzej ve­ci v prí­pa­de, ak je pá­cha­te­ľom je­den z man­že­lov vo­či ve­ci, kto­rá pat­rí do bez­po­die­lo­vé­ho spolu­vlas­tníc­tva man­že­lov v ča­se, keď man­žel­stvo sí­ce za­nik­lo, av­šak eš­te ne­doš­lo k vy­po­ria­da­niu bez­po­die­lo­vé­ho spolu­vlas­tníc­tva man­že­lov.

1/

Poš­ko­ze­ní ci­zí věci, § 228 od­st. 1 tr. zá­ko­ní­ku

Za ci­zí věc ve smys­lu § 228 od­st. 1 tr. zá­ko­ní­ku nel­ze po­va­žo­vat věc patřící do spo­leč­né­ho jmění man­želů, kte­rou poš­ko­dil je­den z man­želů po­té, co již za­nik­lo man­žel­ství a v době či­nu ne­by­lo vy­pořádá­no spo­leč­né jmění man­želů (viz § 736 o. z.).

(Roz­su­dek Nej­vyš­ší­ho sou­du ze dne 27. 10. 2021, sp. zn. 8 Tz 77/2021)


2/
Proti­práv­nost, Usmr­ce­ní z ned­ba­los­ti, § 13 od­st. 1, § 143 od­st. 1, 2 tr. zá­ko­ní­ku

Po­vin­nost, je­jímž po­ru­še­ním lze spá­chat ur­či­tý trest­ný čin (např. trest­ný čin usmr­ce­ní z ned­ba­los­ti pod­le 143 od­st. 1, 2 tr. zá­ko­ní­ku), může být obecně sta­no­ve­na zá­ko­nem, např. při pro­jek­to­vé čin­nos­ti a při pro­vádění a uží­vá­ní sta­veb us­ta­no­ve­ním § 2 od­st. 2 písm. e) a § 169 od­st. 1 zá­ko­na č. 183/2006 Sb., sta­veb­ní­ho zá­ko­na, ve znění pozdějších před­pisů, přičemž je­jí kon­kre­ti­za­ce může být pro­ve­de­na dal­ší­mi po­dzá­kon­ný­mi či pro­váděcí­mi před­pi­sy, kte­ré mo­hou od­ka­zo­vat i na přís­luš­né čes­ké tech­nic­ké nor­my. Ta­ko­vý způsob vy­me­ze­ní po­vin­nos­tí je v sou­la­du s us­ta­no­ve­ním čl. 4 od­st. 1 Lis­ti­ny zá­klad­ních práv a svo­bod, pod­le něhož po­vin­nos­ti mo­hou být uk­lá­dá­ny to­li­ko na zá­kladě zá­ko­na a v je­ho me­zích a jen při za­cho­vá­ní zá­klad­ních práv a svo­bod.

(Roz­su­dek Nej­vyš­ší­ho sou­du ze dne 12. 5. 2021, sp. zn. 7 Tdo 309/2021)


3/
Zná­silnění, Bez­bran­nost, § 185 od­st. 1 ali­nea 2 tr. zá­ko­ní­ku

Znak bez­bran­nos­ti poš­ko­ze­né tres­tným či­nem zná­silnění pod­le § 185 od­st. 1 ali­nea 2 tr. zá­ko­ní­ku může být naplněn i v důsled­ku je­jí­ho vel­mi níz­ké­ho věku (např. pět let), vzhle­dem k němuž ne­by­la schop­na adek­vátně pro­je­vit svou vů­li, po­cho­pit jed­ná­ní pa­cha­te­le a brá­nit se mu, i když netrpě­la du­šev­ní po­ru­chou, mě­la po­zi­tiv­ní vztah k pa­cha­te­li a je­ho jed­ná­ní nev­ní­ma­la ja­ko něco, co by jí ub­li­žo­va­lo.

(Us­ne­se­ní Nej­vyš­ší­ho sou­du ze dne 31. 8. 2021, sp. zn. 7 Tdo 833/2021)


4/
To­tož­nost skut­ku, Překáž­ka věci roz­hod­nu­té, Pod­vod, Poš­ko­ze­ní věřite­le, § 11 od­st. 1 písm. h) tr. ř., § 209, § 222 tr. zá­ko­ní­ku

Pra­vo­moc­né roz­hod­nu­tí ve věci sa­mé (např. zproš­ťu­jí­cí roz­su­dek) o skut­ku, v němž byl spatřován trest­ný čin pod­vo­du pod­le § 209 tr. zá­ko­ní­ku spo­čí­va­jí­cí v pod­vod­ném vy­lá­ká­ní slu­žeb od sub­do­da­va­telů ge­ne­rál­ním do­da­va­te­lem, ne­vyt­váří překáž­ku věci roz­sou­ze­né ve smys­lu § 11 od­st. 1 písm. h) tr. ř. ve vzta­hu k ji­né­mu tres­tní­mu stí­há­ní a od­sou­ze­ní té­hož ob­viněné­ho pro sku­tek kva­li­fi­ko­va­ný ja­ko trest­ný čin poš­ko­ze­ní věřite­le pod­le § 222 tr. zá­ko­ní­ku spo­čí­va­jí­cí ve vý­běru a uži­tí fi­nan­čních prostředků z úč­tu ge­ne­rál­ní­ho do­da­va­te­le bez úh­ra­dy poh­le­dá­vek uve­de­ných sub­do­da­va­telů. Ty­to skut­ky ne­ma­jí ani zčás­ti stej­né jed­ná­ní, ani nás­le­dek, byť na se­be bez­prostředně na­va­zu­jí, a ne­ní te­dy po­ru­šen prin­cip ne bis in idem (viz ob­dobně roz­hod­nu­tí pod č. 45/2008 Sb. rozh. tr.).

(Us­ne­se­ní Nej­vyš­ší­ho sou­du ze dne 21. 9. 2021, sp. zn. 5 Tdo 750/2021)


5/
Přiči­ta­tel­nost či­nu práv­nic­ké osobě, § 8 od­st. 1 písm. d), od­st. 2 písm. b) t. o. p. o.

Přiči­ta­tel­nost proti­práv­ní­ho či­nu práv­nic­ké osobě, byl-li spá­chán je­jím za­městnan­cem ne­bo oso­bou v ob­dob­ném pos­ta­ve­ní při plnění pra­cov­ních úkolů pod­le § 8 od­st. 1 písm. d) t. o. p. o., je pod­míněna mi­mo ji­né tím, že někte­rá z osob uve­de­ných v § 8 od­st. 1 písm. a) až c) t. o. p. o. nep­ro­ved­la opatření, kte­ré mělo být pro­ve­de­no pod­le práv­ní­ho před­pi­su ne­bo kte­ré lze po ní spra­ved­livě po­ža­do­vat ve smys­lu § 8 od­st. 2 písm. b) t. o. p. o. Jde zej­mé­na o za­ned­bá­ní po­vin­né kon­tro­ly za­městnan­ce ne­bo neu­činění opatření k za­me­ze­ní ne­bo od­vrá­ce­ní nás­led­ku spá­cha­né­ho tres­tné­ho či­nu.
Po­vin­nost pro­vést ta­ko­vá opatření uk­lá­da­jí práv­nic­kým oso­bám různé práv­ní před­pi­sy, jde např. o zá­ko­ny, kte­ré up­ra­vu­jí bez­peč­nost a ochra­nu zdra­ví při prá­ci, hy­gie­nic­kou a proti­epi­de­mic­kou pé­či, ochra­nu ži­vot­ní­ho prostředí, po­žár­ní ochra­nu atd. Může jít rovněž o opatření pod­le zá­ko­na o le­ga­li­za­ci vý­nosů z tres­tné čin­nos­ti, po­kud např. práv­nic­ká oso­ba nespl­ni­la po­vin­nost iden­ti­fi­ka­ce bez oh­le­du na vý­ši hod­no­ty ob­cho­du při ná­ku­pu ne­bo přije­tí pou­ži­té­ho zbo­ží ne­bo zbo­ží bez dok­ladů o je­ho na­by­tí ke zprostřed­ko­vá­ní je­ho pro­de­je [viz § 7 od­st. 2 písm. d) zá­ko­na č. 253/2008 Sb. o někte­rých opatřeních pro­ti le­ga­li­za­ci vý­nosů z tres­tné čin­nos­ti a fi­nan­co­vá­ní te­ro­ris­mu, ve znění pozdějších před­pisů].

(Roz­su­dek Nej­vyš­ší­ho sou­du ze dne 11. 5. 2021, sp. zn. 7 Tz 9/2021)


6/
Poš­ko­ze­ní věřite­le, § 222 od­st. 1 písm. a), d) tr. zá­ko­ní­ku

Za zci­ze­ní ma­jet­ku (ne­mo­vi­té věci) dluž­ní­ka ve smys­lu § 222 od­st. 1 písm. a) tr. zá­ko­ní­ku o tres­tném či­nu poš­ko­ze­ní věřite­le nel­ze po­va­žo­vat pou­hé souh­las­né proh­lá­še­ní o vrá­ce­ní da­ru me­zi ob­viněným ja­ko ob­da­ro­va­ným a dal­ší oso­bou ja­ko dár­cem učiněné pro úče­ly zá­pi­su vlas­tnic­ké­ho prá­va k ne­mo­vi­té věci, kte­rá by­la předmětem da­ru, do ka­tas­tru ne­mo­vi­tos­tí. Ne­ní však vy­lou­če­no, aby se tím ob­da­ro­va­ný do­pus­til tres­tné­ho či­nu poš­ko­ze­ní věřite­le v ji­né po­době, bu­dou-li to­mu od­po­ví­dat skut­ko­vá zjištění, např. v al­ter­na­tivě pod­le § 222 od­st. 1 písm. d) tr. zá­ko­ní­ku, uz­ná-li neexis­tu­jí­cí prá­vo dár­ce na vrá­ce­ní da­ru (§ 630 obč. zák.), resp. prá­vo na od­vo­lá­ní da­ru (§ 2072 o. z.), popřípadě i pod­le § 222 od­st. 1 písm. a) tr. zá­ko­ní­ku, vy­tvoří-li zá­měrně pod­mín­ky pro vrá­ce­ní da­ru či je­ho od­vo­lá­ní dár­cem pro­to, aby zkrá­til us­po­ko­je­ní poh­le­dá­vek svých věřitelů.

(Us­ne­se­ní Nej­vyš­ší­ho sou­du ze dne 16. 12. 2021, sp. zn. 5 Tdo 1307/2021)


7/
Padělá­ní a pozměnění peněz, Po­kus tres­tné­ho či­nu, § 233 od­st. 2 ali­nea 2 tr. zá­ko­ní­ku, § 21 od­st. 1 tr. zá­ko­ní­ku

Trest­ný čin padělá­ní a pozměnění peněz pod­le § 233 od­st. 2 ali­nea 2 tr. zá­ko­ní­ku je do­ko­nán, po­kud pa­cha­tel udá paděla­né ne­bo pozměněné pe­ní­ze ja­ko pra­vé ne­bo plat­né, ane­bo ja­ko pe­ní­ze vy­šší hod­no­ty, te­dy jes­tli­že je dru­há stra­na, jíž jsou ur­če­ny k úh­radě zbo­ží ne­bo služ­by, přij­me (ak­cep­tu­je je), pro­to­že tepr­ve teh­dy doj­de k je­jich úspěšné­mu uve­de­ní do oběhu. Nepřij­me-li je dru­há stra­na z důvo­du po­dezření, že jde o paděla­né ne­bo pozměněné pe­ní­ze, do­pus­tí se pa­cha­tel po­ku­su uve­de­né­ho tres­tné­ho či­nu pod­le § 21 od­st. 1 tr. zá­ko­ní­ku.

(Us­ne­se­ní Nej­vyš­ší­ho sou­du ze dne 30. 6. 2021, sp. zn. 5 Tdo 650/2021)



 

Diskusia

 

Najčítanejšie články

Daňové trestné činy - niektoré aplikačné problémy

 vý­ťah z pred­náš­ky us­ku­toč­ne­nej dňa 09.05.2013 v Om­še­ní

Peter Šamko, 11. máj 2013, čítané: 99777x
 
Trestný čin ohovárania vs. prípustná (dovolená) kritika

 člá­nok pri­ná­ša ana­lý­zu zna­kov pre­či­nu oho­vá­ra­nia pod­ľa § 373 ods. 1 Tr. zák. a ve­nu­je po­zor­nosť aj prob­le­ma­ti­ke, do akej mie­ry je prí­pus­tná kri­ti­ka naj­mä ve­rej­ne čin­ných osôb.

Ondrej Repa, 23. apríl 2018, čítané: 98023x
 
Zákonnosť dôkazov a procesu dokazovania trestných činov s drogovým prvkom (z pohľadu obhajoby)

 cie­ľom člán­ku bo­lo pou­ká­zať na ma­név­ro­va­cí pries­tor ob­ha­jo­by pri vý­ko­ne ob­ha­jo­by osôb ob­vi­ne­ných z tres­tných či­nov naj­mä s dro­go­vým pr­vkom.

Tibor Timár, 10. december 2011, čítané: 90387x
 
   
 
 
Mapa stránky   |   O nás   |   Kontakt Powered by Cyclone3 XUL CMS of Comsultia