Aktuálna trestná judikatúra Najvyššieho súdu Českej republiky
Publikované: 24. 04. 2022, čítané: 1163 krát
JUDr. Peter Šamko
sudca Krajského súdu v Bratislave
Z judikátov schválených na zasadnutí trestného kolégia Najvyššieho súdu ČR dňa 20.04.2022 som vybral tie, ktoré by mohli byť využiteľné aj v právnych podmienkach SR. Zaujímavým je najmä rozhodnutie uvedené nižšie pod bodom 4/, ktoré sa zaoberá problematikou totožnosti skutku pri trestnom čine podvodu a poškodzovania veriteľa, čo je problematika pomerne sporná aj na území SR. Ohľadne trestného činu poškodzovania veriteľa zaujme aj rozhodnutie uvedené nižšie pod bodom 6/, ktoré sa týka špecifického poškodzovacieho konania spočívajúceho vo vrátení daru. Napokon, poukázať možno aj na rozhodnutie uvedené nižšie pod bodom 1/, ktoré sa týka možnosti spáchania trestného činu poškodzovania cudzej veci v prípade, ak je páchateľom jeden z manželov voči veci, ktorá patrí do bezpodielového spoluvlastníctva manželov v čase, keď manželstvo síce zaniklo, avšak ešte nedošlo k vyporiadaniu bezpodielového spoluvlastníctva manželov.
1/
Poškození cizí věci, § 228
odst. 1 tr. zákoníku Za cizí věc ve smyslu § 228 odst. 1 tr. zákoníku
nelze považovat věc patřící do společného jmění manželů, kterou poškodil
jeden z manželů poté, co již zaniklo manželství a v době
činu nebylo vypořádáno společné jmění manželů (viz § 736 o. z.).
(Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne
27. 10. 2021, sp. zn. 8 Tz 77/2021)
2/ Protiprávnost, Usmrcení z nedbalosti, § 13 odst. 1, § 143
odst. 1, 2 tr. zákoníku Povinnost, jejímž porušením lze spáchat určitý trestný čin (např. trestný
čin usmrcení z nedbalosti podle 143 odst. 1,
2 tr. zákoníku), může být obecně stanovena zákonem, např.
při projektové činnosti a při provádění a užívání
staveb ustanovením § 2 odst. 2 písm. e) a § 169
odst. 1 zákona č. 183/2006 Sb., stavebního zákona, ve znění
pozdějších předpisů, přičemž její konkretizace může být provedena dalšími
podzákonnými či prováděcími předpisy, které mohou
odkazovat i na příslušné české technické normy. Takový způsob
vymezení povinností je v souladu s ustanovením čl. 4
odst. 1 Listiny základních práv a svobod, podle něhož povinnosti
mohou být ukládány toliko na základě zákona a v jeho
mezích a jen při zachování základních práv a svobod.
(Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne
12. 5. 2021, sp. zn. 7 Tdo 309/2021)
3/ Znásilnění, Bezbrannost, § 185 odst. 1 alinea 2 tr. zákoníku Znak bezbrannosti poškozené trestným činem znásilnění podle § 185
odst. 1 alinea 2 tr. zákoníku může být
naplněn i v důsledku jejího velmi nízkého věku (např. pět let),
vzhledem k němuž nebyla schopna adekvátně projevit svou vůli, pochopit
jednání pachatele a bránit se mu, i když netrpěla duševní
poruchou, měla pozitivní vztah k pachateli a jeho jednání
nevnímala jako něco, co by jí ubližovalo.
(Usnesení Nejvyššího soudu ze dne
31. 8. 2021, sp. zn. 7 Tdo 833/2021)
4/ Totožnost skutku, Překážka věci rozhodnuté, Podvod, Poškození věřitele, §
11 odst. 1 písm. h) tr. ř., § 209,
§ 222 tr. zákoníku Pravomocné rozhodnutí ve věci samé (např. zprošťující rozsudek)
o skutku, v němž byl spatřován trestný čin podvodu podle
§ 209 tr. zákoníku spočívající v podvodném vylákání služeb
od subdodavatelů generálním dodavatelem, nevytváří překážku věci
rozsouzené ve smyslu § 11 odst. 1 písm. h) tr. ř.
ve vztahu k jinému trestnímu stíhání a odsouzení téhož
obviněného pro skutek kvalifikovaný jako trestný čin poškození věřitele
podle § 222 tr. zákoníku spočívající
ve výběru a užití finančních prostředků z účtu generálního
dodavatele bez úhrady pohledávek uvedených subdodavatelů. Tyto skutky nemají
ani zčásti stejné jednání, ani následek, byť na sebe bezprostředně
navazují, a není tedy porušen princip ne bis in idem (viz obdobně
rozhodnutí pod č. 45/2008 Sb. rozh. tr.).
(Usnesení Nejvyššího soudu ze dne
21. 9. 2021, sp. zn. 5 Tdo 750/2021)
5/ Přičitatelnost činu právnické osobě, § 8 odst. 1 písm. d),
odst. 2 písm. b) t. o. p. o.
Přičitatelnost protiprávního činu právnické osobě, byl-li spáchán jejím
zaměstnancem nebo osobou v obdobném postavení při plnění pracovních
úkolů podle § 8 odst. 1
písm. d) t. o. p. o., je podmíněna mimo jiné tím, že
některá z osob uvedených v § 8 odst. 1 písm. a) až
c) t. o. p. o. neprovedla opatření, které mělo být
provedeno podle právního předpisu nebo které lze po ní spravedlivě
požadovat ve smyslu § 8 odst. 2
písm. b) t. o. p. o. Jde zejména o zanedbání
povinné kontroly zaměstnance nebo neučinění opatření k zamezení nebo odvrácení
následku spáchaného trestného činu. Povinnost provést taková opatření ukládají právnickým osobám různé právní
předpisy, jde např. o zákony, které upravují
bezpečnost a ochranu zdraví při práci,
hygienickou a protiepidemickou péči, ochranu životního prostředí,
požární ochranu atd. Může jít rovněž o opatření podle zákona
o legalizaci výnosů z trestné činnosti, pokud např. právnická osoba
nesplnila povinnost identifikace bez ohledu na výši hodnoty obchodu
při nákupu nebo přijetí použitého zboží nebo zboží bez dokladů o jeho
nabytí ke zprostředkování jeho prodeje [viz § 7 odst. 2
písm. d) zákona č. 253/2008 Sb. o některých opatřeních proti
legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu,
ve znění pozdějších předpisů].
(Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne
11. 5. 2021, sp. zn. 7 Tz 9/2021)
6/ Poškození věřitele, § 222 odst. 1 písm. a),
d) tr. zákoníku Za zcizení majetku (nemovité věci) dlužníka ve smyslu § 222
odst. 1 písm. a) tr. zákoníku o trestném činu
poškození věřitele nelze považovat pouhé souhlasné prohlášení o vrácení
daru mezi obviněným jako obdarovaným a další osobou jako dárcem
učiněné pro účely zápisu vlastnického práva k nemovité věci, která
byla předmětem daru, do katastru nemovitostí. Není však vyloučeno, aby se
tím obdarovaný dopustil trestného činu poškození věřitele v jiné podobě,
budou-li tomu odpovídat skutková zjištění, např. v alternativě podle
§ 222 odst. 1 písm. d) tr. zákoníku, uzná-li
neexistující právo dárce na vrácení daru (§ 630 obč. zák.),
resp. právo na odvolání daru (§ 2072 o. z.),
popřípadě i podle § 222 odst. 1
písm. a) tr. zákoníku, vytvoří-li záměrně podmínky
pro vrácení daru či jeho odvolání dárcem proto, aby zkrátil uspokojení
pohledávek svých věřitelů.
(Usnesení Nejvyššího soudu ze dne
16. 12. 2021, sp. zn. 5 Tdo 1307/2021)
7/ Padělání a pozměnění peněz, Pokus trestného činu, § 233
odst. 2 alinea 2 tr. zákoníku, § 21
odst. 1 tr. zákoníku Trestný čin padělání a pozměnění peněz podle § 233
odst. 2 alinea 2 tr. zákoníku je dokonán, pokud pachatel udá
padělané nebo pozměněné peníze jako pravé nebo platné, anebo jako peníze vyšší
hodnoty, tedy jestliže je druhá strana, jíž jsou určeny k úhradě zboží
nebo služby, přijme (akceptuje je), protože teprve tehdy dojde k jejich
úspěšnému uvedení do oběhu. Nepřijme-li je druhá strana z důvodu podezření,
že jde o padělané nebo pozměněné peníze, dopustí se pachatel pokusu
uvedeného trestného činu podle § 21 odst. 1 tr. zákoníku.
(Usnesení Nejvyššího soudu ze dne
30. 6. 2021, sp. zn. 5 Tdo 650/2021)
cieľom článku bolo poukázať na manévrovací priestor obhajoby pri výkone obhajoby osôb obvinených z trestných činov najmä s drogovým prvkom.